"Joe?" zamumlal jsem do hrobového ticha jeho pokoje."Pojď" ozval se rozespalý hlas mého bratra.Docupital jsem k jeho posteli,vlezl mu pod deku a namáčkl se na jeho horké tělo. "Co je?" zamračil se Joe naštvaně a já jsem nespokojeně zavrtěl hlavou. "Ta bouřka..."zakoktal jsem.
"Seš jak malý dítě." ukončil naší debatu o blescích a hřměních, kterých jsem se tak bál a otočil se nadruhou stranu."Joe?" zeptal jsem se znovu opatrně."Co je zas Nicku,Já chci spát."odsekl mi."nemůžeme si .. povídat prosím?Já se bojím"měl pravdu,byl jsem jak malý dítě."A..o čem si chceš jako povídat?" zeptal se a znovu se ke mě otočil čelem.